Sedmnáctiletému Jirkovi z Blanska se loni na podzim obrátil život o sto osmdesát stupňů. Měsíc po narozeninách mu diagnostikovali zhoubnou nemoc příbuznou leukemii. Jeho jedinou nadějí na uzdravení je transplantace kostní dřeně. K tomu ale Jirka potřebuje zdravou kostní dřeň od unikátního dárce, kterou zatím lékaři nenašli. Potenciálním zachránem může být vlastně kdokoliv, kdo je s Jirkou zcela náhodně shodný v systému transplantačních znaků. Podobných lidí čekajících na svého zachránce jsou tisíce. Čím více dobrovolníků v registru, tím větší šance na pomoc. O tématu dárcovství se rozmluvila manažerka komunikace Českého národního registru dárců dřeně Vladimíra Štěpánková.  

 

 foto: Registr dárců kostní dřeně 

 

Proč je důležité získávat nové dárce kostní dřeně?

Aby člověk mohl podstoupit transplantaci kostní dřeně, je třeba pro pacienta najít vhodného dárce dřeně, tedy zcela jedinečnou osobu, která se s nemocným shoduje v mimořádně složitém systému transplantačních znaků. Dnes jsou ve světě registrovány miliony dobrovolných dárců dřeně ochotných kdykoliv poskytnou nepatrnou část vlastních krvetvorných buněk neznámému člověku a tím mu navrátit ztracené zdraví. Přes veškerou mezinárodní spolupráci je však největší možnost najít vhodného dárce ve vlastním národě. Genetika má své zákonitosti. Protože neubývá nemocných, pro něž je transplantace kostní dřeně poslední nadějí na záchranu života a zdraví, je třeba stále rozšiřovat řady potenciálních dárců. Takových, kteří jsou sami zdraví, a především ochotní zachránit život cizímu člověku.

Jak může dárcovství kostní dřeně konkrétním způsobem pomoci?

Dárce zachrání nemocnému život, protože transplantace kostní dřeně bývá často poslední nadějí na záchranu života a zdraví.

Jaké choroby se dají léčit prostřednictvím zdravé kostní dřeně od jednotlivých dárců?

Jde ve většině případů o nemoci krve a lymfatických žláz. Z nemocí krve pak převažují akutní leukémie. Množné číslo má v této souvislosti své opodstatnění, protože jsou různé typy leukémií.

Jakým způsobem vypadá odběr kostní dřeně?

Existují dva způsoby odběru krvetvorných buněk a dárce si po detailním vysvětlení od lékaře sám vybírá jednu ze dvou metod. První je odběr z kosti pánevní v narkóze, druhou odběr buněk pomocí takzvaného separátoru ze žíly na pažích. Při ní se narkóza nepoužívá, pacient je při vědomí. Nic ho nebolí, odběr jen představuje trochu nepohodlí, protože trvá tři až čtyři hodiny. Od darování krve se dárcovství kostní dřeně podstatně liší tím, že konkrétní dárce dává konkrétnímu jednomu člověku, a to až ve chvíli, kdy je pacient na transplantaci připraven. Nic se tak nebere takzvaně do zásoby.

Je pravda, že kostní dřeň mohou darovat pouze lidé ve věku 18 – 35 let?

Není tomu tak! Ve věku 18 až 35 let mohou lidé vstoupit do registru dárců kostní dřeně, ale své krvetvorné buňky mohou darovat i později. Limit do 35 let je dán tím, že chceme mít v registru co nejmladší lidi. Jsou v zásadě zdravější než starší lidé a zároveň nám v registru déle vydrží. To je pro nás dost důležité, protože sami hradíme vyšetření každého, kdo vstupuje do registru (1500 až 2000 korun). Vstup totiž není hrazen zdravotními pojišťovnami.

Jaké je povědomí mladých lidí o dárcovství kostní dřeně?

Upřímně řečeno překvapivě nevelké. Překvapivě proto, že dnes jsou všechny potřebné informace lehce dohledatelné na internetu. Ale zřejmě je všech informací na netu už tolik, že se v nich uživatelé ztrácejí. To není kritika internetu, ale můj soukromý odhad situace. Smutné je, když se lidé začnou o téma transplantace kostní dřeně zajímat až ve chvíli, kdy onemocní někdo v jejich rodině nebo blízkém okolí.

Co byste namítla těm, kteří tvrdí, že darování kostní dřeně je příliš náročný (bolestivý) proces?

Zajímavé je, že toto zásadně říkají ti, kteří darování kostní dřeně nezažili, ani neviděli. Ti, kteří krvetvorné buňky skutečně darovali, vyprávějí o krásném pocitu, který při odběru a pár hodin i dnů po něm zažívali. Věděli, že někde (třeba jen o patro výš v téže nemocnici) leží člověk, kterému je zcela objektivně pořádně ouvej a je to právě on, dárce, který mu právě v tom okamžiku svým darem - poskytnutím části zdravých buněk - zachraňuje život. Dárce proto ve chvíli odběru prožívá zcela právem libé pocity opravdového hrdiny, zachránce lidského života. A výsledkem často bývá, že hned po odběru při loučení se tito dobrovolní dárci zcela upřímně nabízejí, že přijedou určitě zas, kdyby bylo třeba.

 

Kdy nemůže člověk darovat kostní dřeň? 

  • po prodělané léčbě zhoubného nádorového onemocnění
  • po transplantaci orgánů a tkání
  • s onemocněním srdce, cév, plic, kloubů a zažívacího systému, které vyžadují trvalé užívání léků, s krvácivými chorobami a onemocněním krve, s těžšími formami alergie (sklon k alergii se může přenést spolu s darovanými krvetvornými buňkami na příjemce)
  • se záchvatovými stavy, závislí na užívání léků
  • s cukrovkou závislou na užívání inzulinu či léků (antidiabetika – PAD)
  • po prodělání infekce přenosné krví jako je HIV, žloutenka typu B a C, syfilis, malárie, Creutzfeld-Jacobova nemoc (obdoba "nemoci šílených krav") apod.
  • s nemocemi, které by se mohly zátěží, spojenou s odběrem, teoreticky aktivovat (tuberkulóza, sarkoidóza, autoimunní onemocnění apod.)
  • lidé závislí na alkoholu, drogách a lidé v úzkém kontaktu s HIV pozitivní osobou

 

Více informací naleznete na stránkách Českého národního registru dárců kostní dřeně