„Buďte stále připraveni obhájit se před každým, kdo se ptá po důvodech vaší naděje.“ Přesně tento citát Vás přivítá, když otevřete aplikaci Tweetuj s Bohem, která reaguje na potřebu mladých lidí najít odpovědi na ožehavé otázky víry.
Aplikace, která byla do češtiny přeložena v průběhu loňského Světového setkání mládeže, má za cíl stručně a interaktivně představit víru mladým lidem, kteří pochybují, případně hledají Boha. Zároveň může být užitečným nástrojem pro věřící, kteří se pohybují v nevěřícím kolektivu a čelí různým všetečným otázkám svého okolí.
Lidé, kteří si pořídí aplikaci, se tak mohou dozvědět odpovědi na často nepříjemné otázky, na něž je obtížné reagovat. Zájemci se seznámí s tím, jak církev vysvětluje, proč Bůh dopouští smrt, jestli je Velký třesk v rozporu s učením Bible nebo proč se jeví být mše svatá občas tak nezáživná. Odpovědi jsou stručné a doplněné také citáty papežů z nedávné doby.
Mladí často nevidí smysl
Autorem projektu, který se postupně rozšířil do různých světových mutací, je nizozemský kněz Michel Remery se zajímavým životním osudem. Ačkoliv vystudoval architekturu, měl přítelkyni i slibně nastartovanou kariéru, rozhodl se odpovědět na Boží volání a stal se duchovním v jedné z nejliberálnějších zemí na světě. Remery se v roli duchovního pastýře našel a založil iniciativu Tweetuj s Bohem. Původně se jednalo o knihu, v níž se snažil formou krátkých odpovědí přiblížit nejdůležitější otázky víry z pohledu katolické církve.
Na začátku celého projektu byly zvídavé otázky jeho farníků z řad mládeže. „Všechno se začalo otázkami mladých lidé v mé farnosti. Měli tolik otázek týkajících se víry, že jsem je všechny nezvládl zodopovědět během nedělních mší. Začal jsem se s nimi pravidelně setkávat a společně jsme začali hledat odpovědi. Takže všechny otázky jsou skutečně otázky současných mladých lidí," popsal pro Denník N vznik knihy, která je předlohou pro aplikaci, autor projektu Michel Remery.
Podle něj je největším problémem dnešních mladých, že se často ženou za něčím, za čím nevidí smysl. „Největším problémem je, když se necháme pohltit a nevidíme nic za tím. Je jednoduché vyhořet nebo upadnout do deprese, když vidíme dnešní svět plný utrpení, bolesti a smutku," zmínil Remery.
A recept na smutek podle Remeryho? „Zároveň je mnoho dobrého, co udělal člověk a to možná na těch nejméně očekávaných místech. Upřímně věřím, že za tím je Bůh mezi námi. Když začnete hledat, uvidíte mnoho skvělých příkladů okolo," podotkl Remery.
Součástí aplikace, která může pomoci mladým na "těsné cestě do Božího království", jsou také liturgické texty k příslušnému dni, ale i modlitby a některé liturgické texty. Aplikaci si můžete stáhnout na tradičních místech jako Applestore, popřípadě Google play. Pro zájemce, kteří ale nemají chytrý telefon, je internetová podoba na stránce: http://www.tweetingwithgod.com/cs.
Foto: na snímku vlevo zakladatel projektu P. Michel Remery. Autor foto: cirkev.cz
Komentáře
Takže všechny otázky jsou skutečně otázky současných mladých lidí.
To je pěkné. Složitější otázka je, čí jsou odpovědi.
Boha, jak naznačuje název? Církve, jak je explicitně hlásáno?
A taková další otázka: Jsou "odpovědi" v projektu skutečně odpověďmi na otázky, které byly položeny?
Pěkné otázky. Starých. Mladí je nekladou, tudíž netřeba na ně odpovídat (pod heslem: Tato země není pro starý).
@RomanS: Ale v článku se explicitně píše, že JSOU to otázky mladých.
Já si myslím, že JSOU mladí, kteří takové otázky kladou. Je otázka, kolik takových otázky kladoucích mladých je.
Jsem optimista. Myslím, že 10% jich být může.
Podle něj je největším problémem dnešních mladých, že se často ženou za něčím, za čím nevidí smysl. „Největším problémem je, když se necháme pohltit a nevidíme nic za tím. Je jednoduché vyhořet nebo upadnout do deprese, když vidíme dnešní svět plný utrpení, bolesti a smutku," zmínil Remery.
Svět plný utrpení, bolesti a smutku vidíme (většina z nás) pouze zprostředkovaně. Nezprostředkovaně vidíme jen věci, které jsou kolem nás.
Takový stav v minulosti nebyl.
Proti sobě tak nestojí jedinec a zprostředkované utrpení (bolest, smutek) ve světě.
Proti sobě stojí zprostředkované obrazy utrpení, smutku a bolesti dnešního světa a utrpení, bolest a smutek, který se nachází okolo každého jedince.
Největší problém je, když něco za něčím vidíme a necháme se tím pohltit. Pokud se "ženou" za něčím čemu nepřikládají smysl, těžko mohou upadnout do deprese či vyhořet.
@JiKu: A myslíte otázky, které jste položil vy? O těch já mluvím.
Z článku: "Zároveň může být užitečným nástrojem pro věřící, kteří se pohybují v nevěřícím kolektivu a čelí různým všetečným otázkám svého okolí."
@JiKu & @RomanS Pokud takové otázky nekladou mladí věřící, zřejmě je jejich nevěřící okolí nenutí čelit všetečným otázkám typu: "Tak vy si prý teď tweetujete s Bohem, je to pravda, že tomu věříte?"
Jsem ochoten připustit, že i nevěřící okolí mladých věřících neklade na název aplikace požadavek korespondenční pravdivosti.
Takže snad by mladí věřící dokázali odpovědět na takovou položenou otázku tak, že tomu samozřejmě nevěří.
Struktura takové aplikace odpovídá formou starým katechismům (Tomáškovu třeba). Otázka - odpověď. V tom problém není. Problém vidím v tom, jak zajistit, aby bylo zřejmé, jakou autoritou jsou zaštítěny ty odpovědi. U starých katechismů to byla autorita církve. Tady (u některých odpovědí) tápu.
"Zároveň může být užitečným nástrojem pro věřící, kteří se pohybují v nevěřícím kolektivu a čelí různým všetečným otázkám svého okolí."
Autor této věty asi není zdejší.. Kolik totiž existuje věřících, kteří se nepohybují v nevěřících kolektivech (ale naopak většinou mezi veřícími)? V těch nevěřících kolektivech (na školách a hlavně na pracovištích) pak většinou nepadají na stranu věřícího "všetečné otázky", ale obklopuje ho téměř monolitické přesvědčení o tmářské povaze náboženství, katolického zvláště.
Přesvědčením o tmářské povaze náboženství se nevylučuje kladení všetečných otázek, spíše naopak je jím podporováno. Věřící přitom nemusejí čelit nevěřícím, ale jejich otázkám; nemusejí odpovídat nevěřícím, ale sobě. A tu jim přicházejí ku pomoci "rychlé odpovědi pro rychlou dobu" :-)
Tohle je teoretické. Co vím já - přímo a zprostředkovaně - v praxi se otázky nekonají, protože většina má o povaze institucionálních náboženství jasno.
Zažil jsem situace, kdy věřícím kolegům byly kladeny právě některé ty otázky typu "A ty fakt věříš na stvoření v šesti dnech?" nebo "A ty fakt věříš, že autoři bible by kývli na slučitelnost evoluční teorie s biblí?" a podobně.
Ano, to se stává. A může se stát, že jde skutečně o otázky, nikoli o způsob, jak tmáře znemožnit.
Jistě se stává obojí.
Jistě se stává obojí.
Bohužel ne vždy stejně často :-/
. U starých katechismů to byla autorita církve.
No české vydání imprimatur má. Co do užitečnosti (třeba v přípravě na biřmování) je to z mého pohledu mnohem lepší než žlutý youcat.
tedy ta kniha, ze kterého ty tweety jsou.
Mít imprimatur a říkat závazné pravdy (církví k věření předkládané) jsou dvě velmi odlišné věci.
Možná by bylo zajímavé, se na některé otázky a odpovědi podívat zblízka...
@RomanS - k tomu stačí stáhnout si zdarma tu aplikaci z GooglePlay a číst. Mně se zdá že je to uděláno dobře. Knihu jsem kupovala svým kmotřencům, aplikaci mám staženou:-)
Záleží k čemu - stačí. Je to (asi) nutná podmínka k tomu, abychom se o jednotlivých otázkách a odpovědích mohli bavit.
Chytrý telefon nemám a doufám, že ani nikdy mít nebudu.
Ale v článku je přece odkaz na webovou verzi.
Stačí si stáhnout tu aplikaci a číst. Když si ji otevřete ty otázky a odpovědi tam uvidíte zblízka.
Můžete tam i sami položit otázku:-)))
Je to interaktivní- otázky tam pokládané jsou od čtenářů a uživatelů.
Pro nás, kteří doufáme, že chytrý telefon nikdy mít nebudeme: http://www.tweetingwithgod.com/cs/tweets
Taky nemám chytrý telefon. Pouze tablet;-)
Namátkově jsem otevřel a vidím nikoli otázky/ odpovědi mladých/ mladým, ale otázky a odpovědi věkovitě katechismové. V pořádku :-) http://www.tweetingwithgod.com/cs/content/111-mluvi-k-nam-buh-pouze-skrze-bibli
V te mobilní verzi je navíc lupa a kolonka "sem napiš svou otázku". Takže když mladého při čtení napadne nějaká otázka a napíše ji tam, přesměruje ho to. Mně připadá že je to velmi dobrý
Co když napadne nějaká otázka starého? :-)
:-) zkusila jsem. Přesměrovalo mě to. Stačilo zadat slovo....
Četla jsem kapitolu Povolání. No, horší jsem si asi vybrat nemohla, jak jinak. :-))
Jestlipak se zapojí - dá o sobě vědět - nějaký mladý... (vedle alweryona, který už za chvíli bude - sice ne tak moc, ale - taky starý :-)
Asi ne:-)
Ještě že to tu udržujeme při životě my staří.
Četl jsem většinu otázek (nikoli ještě odpovědí).
Mám dojem, že to občas nejsou otázky mladých. Takhle se mladí neptají. Takhle se neptají nevěřící spoluobčané. Takhle by se mohl ptát nanejvýš jk7, ale toho zase nemohou uspokojit odpovědi :-)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.